Podrobnější vyšetření absolvuji příští čtvrtek. Co nejdříve sepíšu bilanci současnosti. A perlička závěrem. Pokud dumáte nad 100% účinným dietním programem, je těhotenství možným řešením. U některých. Do této skupiny nešťastných mamin patřím i já. NEMÁM VŮBEC NA NIC CHUŤ. Každé jídlo již během konzumace zvedá kufřík.  Při životě mě udržují mikro porce stravy a železné zásoby piškotů, které již po 2 týdnech konzumace nejsem schopna z logických důvodů přežvykovat. Hubnu. Prý to doženu. UŽ aby ten den D nastal!

  A aby toho "štěstí" nebylo málo, ranní nevolnosti se protály na denní i noční. Jsem abnormálně citlivá na pachy i vůně. Chudák milda. Nejen že se z postelové divošky stala ledová frigidka. Obdržel i bonus v podbě ufňukané ženštiny neustále si stěžující (pokud ovšem nespí) na bolest, čůrání do kyblíku, které je nekonečným příběhem (rekonstrujeme koupelnu i WC), ale i na odér jeho těla před i po koupeli.

  Některé z vás jsou majitelky andělů. Já vlastním světce! Ovšem mé myšlenky jsou nejednou věnovány ďáblu..