Původně jsem dnes neměla v plánu vytvořit článek. Ale stačila chvilka na internetu a já najednou obdržela pocit tu věrnou beznaděj ze sebe dostat. Důvod? Hledám práci. Vždy se naskytne dobrá a špatná zpráva. Mě zaskočily jen ty nemilé. Volné místo potřebuji od (už) od ledna. Pohled do kalendáře ve mě vyvíjí pocit začínajícího infarktu nebo alespoň o jeho pokus.

Od dubna jsem se zaregistrovala v Knihovně města O. Tato knihovna obsahuje nespočet výborných titulů. Oblíbila jsem si také rezervaci knih, u kterých mě zaujaly recenze.

Občas propadám impulzům zorganizovat si lépe život. Ovšem ani Řím nepostavili za jeden den. Rozhodla jsem se tedy prozatím, že nepohrdnu inventurou v přečtených knihách. Přesný počet je však neznámý. Knihám jsem propadla prakticky od plenek. Proto zde udávám pouze ty tituly, které mi umožnila evidence pouze v městských (školní, obecní nebyly z hlediska dostupné techniky dohledány) knihovnách.

Zvýrazněné

Dnešní den začal neúprosnou melodií budíku. Sice bylo nepracovní sobotní ráno, avšak kvůli časné návštěvě Martina - "rodinného" přítele a pozdějšímu obědu u mé (snad budoucí) tchýně. Rozespalá jsem ještě přepadla automatickou pračku, do které jsem naházela směsici prádla, převážně mildu. Poté nachystala snídani a začala vymalovávat plochy na obličeji. Z dilema, zda nanést odstín bronzové

Sněžilo. Poprvé. Pro paní Zimu běžná rutina. Pro mě kruté zjištění, že stále nejsem majitelkou oslnivých kozaček (přes svá neforemná lýtka nejsem schopna tuto oblíbenou obuv využívat) a jako třešničkou na dortu (ovšem tento bonus se stal nepříjemným) byl ještě krutější fakt, že mnou minulý listopad zakoupená úžasná zimní bunda (Timeout cca 3.000 Kč) se stala

D Klíma, Josef, 1951- Nahota na prodej

DTále, Samko, 1956-Kniha o hřbitově

DKing, Stephen, 1947-Dolores Claibornová

V kalendáři Amatérů se jednoho dne objevilo po Radimovi (který byl nemastný, neslaný pokus, marný pokus zapomenout na poloboha, na Radka) nové jméno. Lukáš. Byla sobota. Večer se konala v L. proslulá videodiskotéka. Brzy po obědě (dnešní procedura nanášení válečných barev obvykle zabere 15-20 minut) jsem se uzavřela

Místo hořekování nad neustále nulovým ukazatelem mého stavu energie (záložný zdroj byl také beznadějně vyčerpán), jsem se rozhodla konečně dobít. Naordinovala jsem si motivační literaturu, uklidňující hudbu, příjemně (některé by se měly stáhnout urychleně z prodejních pultů)vonící vonnou tyčinku a v hlavní roli hrnec svařáku. Sice bych ruku do ohně za to,